Deník jedněch dětských šatů

Dobrý den.

Jsme šaty.

Když jsme visely na ramínku, měly jsme o své budoucnosti jasnou představu. Budeme se točit. Budeme tančit. Budeme zářit na rodinných oslavách. Budeme princeznovské.

Pak jsme poznaly svou malou majitelku.

A pochopily jsme, že být princeznou je pořádná dřina.

8:00

Maminka nás obléká.

„Dneska budeš za princeznu.“

To zní nádherně.

8:12

Princezna právě leze pod lavičku.

8:35

Princezna sbírá kamínky. Všechny. Do kapsy.

Počkat...my žádnou kapsu nemáme. Tak do výstřihu.

9:10

„Podívej, maminko, jak umím kotrmelec!“

Teď už to víme všichni. I tráva.

10:00

Přistává na nás první zmrzlina. Vanilková. Naštěstí. Čokoládová by byla horší. Nebo možná ne. To už je teď jedno.

11:20

Princezna objevila motýla. Rozběhla se za ním přes louku. Přes kopřivy. Přes sedmikrásky.

A nakonec elegantně přistála na zadku.

12:40

Oběd. Rajská, maso a těstoviny. Nechápeme, jak může být omáčka až na ramínku.

Ale dítě dokáže věci, které odporují fyzice.

14:00

Hřiště: skluzavka, písek, houpačka, lano, lezení.

Začínáme mít pocit, že jsme si spletly práci - neměly jsme být plesové šaty, ale sportovní vybavení.

15:25

„Mami, podívej! Jsem víla!“ Princezna právě běží s pampeliškami ve vlasech.

Směje se. My vlajeme kolem ní.

A víte co? V tu chvíli je úplně jedno, že na sobě máme tři fleky. Protože nikdy jsme nebyly krásnější.

16:40

Maminka si povzdechne: „Ty šaty byly ráno úplně čisté...“ Ano. Byly. Ale také byly bez jediného dobrodružství.

Večer končíme v koši na prádlo. Vedle nás leží tričko. Tepláky. Mikina. Kraťasy.

Každý z nás nese stopy dnešního dne.

Každý trochu jiné.

Ale všechny znamenají totéž - dnešek stál za to.

nabídka šatů